Škola v Noutonicích byla původně jednotřídní a umístěna byla v domku č. 4 až do roku 1857. V tomto roce byla postavena nová škola (č.p.23 penzion Schola) nákladem 5821 zl. 18 kr. ve stříbře. Tuto sumu hradil z části patron školy a z části přifařené obce podle poměru daní gruntovních. Nová škola byla dvoutřídní a navštěvovalo ji 100 chlapců a 103 dívek. V roce 1878 stoupl počet dětí na 240 a bylo nutné školu rozšířit o další třídu. Přístavek školy byl slavnostně vysvěcen 4. prosince 1881, tudíž od roku 1881 měla noutonická škola tři třídy. Od roku 1881 se začalo na škole vyučovat také ručním pracem. Avšak již ve školním roce 1884-85 vznikla opět potřeba rozšíření školy, protože počet žáků vzrostl na 300 dětí. Proto byla od 1. ledna 1887 otevřena další třída a škola se stala čtyřtřídní. V té době náležela noutonická škola co do výstavnosti k nejlepším v okolí Smíchova.

Budova byla postupně upravována v duchu vkusu vládnoucí třídy a dočkala se bohužel i úprav fasády - vyhlazení (očistění o římsy atd.) a též i kvalitní cementové omítky. Po uzavření školy byla budova v sedmdesátých letech přebudována na nocležnu řidičů autobusů příměstské pražské dopravy. Po roce 1990 jsem nocležnu se značně opotřebovaným interiérem vykoupil. Budova od roku 2010 prochází revitalizační opravou a to jak vnitřního stavebního uspořádání, tak vybavení. Oprava budovy a okolí je prováděna postupně z velké části svépomoci vlastníka a velké pomoci mistra zednického Vládi Šobra (šikovného přeškoleného ostravského horníka). Záměrem majitelů je vrátit budově i původní vzhled fasády. Na opravené fasádě stojí za zhlédnutí jen původní pískovcová deska s historickým nápisem nad vchodem do budovy penzionu. Tato původní deska se zachovala jen díky ohleduplnosti zedníků při opravě fasády v 60 letech, kteří místo demontáže ji přestříkali břízolitovou omítkou. Díky, pánové.

Historie Noutonic

Vesnice Noutonice náležela původně panovníkům českým. Roku 1045 daroval Břetislav I. polovinu vsi klášteru Břevnovskému, druhou polovinu daroval král Vladislav II. r. 1138 panenskému klášteru sv. Jiří. Roku 1224 svolil král Přemysl k tomu, aby opat Břevnovský lidi své přesadil ze vsi Noutonice na dědinu klášterní, načež celá ves pak patřila klášteru Svatojiřskému, jemuž náleželo i podací právo nad farním kostelem, který se připomíná v rejstřících desátků papežských již r. 1352. Tehdy náležely Noutonice k děkanátu Řípskému.

Historie kostela sv. Jana Křtitele

Kostel byl původně nazýván "na horkách", protože je vystavěn na mírné vyvýšenině nad vesnicí a je zdálky dobře viditelný. Podací právo nad farním kostelem, který se připomíná v rejstřících desátků papežských již r. 1352 náleželo klášteru Svatojiřskému.

Zvony

První zvon ulitý roku 1810, s nápisem „Za pana Josefa Löhnera, vrchnosti Statenskej, a Norbe. Srba, faráře osady Nautonské, tento zvon ke cti Boha a sv. Jana Křtitele přelitý byl r. 1810 z nákladu nábožných osadníků od Jos. Kühnera zvonaře." R. 1837 byl menší zvon ukraden, nový byl pořízen r. 1857 z výnosu sbírek nákladem 241 zlatých (císař Ferdinand Dobrotivý přispěl 90 zl.). Ulit byl od bratří Diepoldů v Praze. Druhý zvon ulitý roku 1857, s nápisem „Litý od zvonařů bratrů Diepoldů v Praze leta Páně 1857. Za faráře Ant. Slavíčka ke cti a chvále sv. Václava, Jiří a Ferdinanda ulit nákladem osadníků noutonských leta Páně 1857".